Úplně obyčejná stížnost

úterý 16. listopad 2010 12:53

Je na místě otázka, proč jsme do té restauraci vůbec chodili. Já jsem ale měla fakt chuť na těstoviny. Theo těstoviny nerad, proto je málo příležitostí si je dát, no a ten večer jsem si prosadila, že zajdeme do pizzerie, kde si každý dá, co má rád. Já těstoviny, Theo pizzu. Mysleli jsme si alespoň.

Pizzerie byla prázdná, jenom na baru seděla jedna paní a mluvila s číšníkem. Jelikož kromě ní tam nebyla ani noha, zeptala jsem se, jestli mají otevřeno a jestli vaří, což je, přiznávám, v restauraci poněkud nevhodná otázka. Pan číšník se na svou společnici pobaveně podíval a řekl s trošičku, ale fakt jenom trošičku posměšným podtónem: Vaříme, slečno, vaříme, nebo tak něco. Už v tu chvíli jsem se v té restauraci přestala cítit zcela dobře, protože i mě se stává, že se mě lidi ptají dotazy, o kterých by se dalo říct, že jsou hloupé, ale snažím se neodpovídat posměšně.

Ale toto je malichernost, pro toto bych tento článek nepsala.

Pak šlo všechno, jak je v podobných situacích běžné. Při obědvání se odehrála následující interakce, která je pro další průběh večera důležitá: Po tom, co jsem objednala pro sebe těstoviny a pro Thea pizzu:

Číšník: „Takže to druhé je pizza, ano?“

Já: „Ano, těstoviny a pizzu.“

Na to jsme v prázdné restauraci čekali asi čtyřicet pět minut. Abych nelhala, při jednom ze stolků seděla ještě skupinka, která působila, že je tu doma, typuji, že se jednalo o známého majitele. Člověk by měl pocit, že ruší soukromou oslavu. Když jsme se asi po čtyřiceti minutách zeptali, jestli budeme ještě dlouho čekat, pan číšník nám nevrle řekl, že jídlo se nosí „dolů do restaurace“, co nevím, co znamená, jestli vaří ještě pro podniky kolem, a je mi to vcelku jedno.Theo na to poznamenal, že pizzu možná objednávají. To proto, že o den předtím jsme si pizzu objednali domů a netrvalo ani hodinu, abychom ji měli.

Kdyby objednávali pizzu!

Závěrem: Nakonec nám donesli dva talíře těstovin. Ty, co jsem si objednala, a ještě jednu porci. Upozornila jsem, že těstoviny měly být jenom jedny, to druhé měla být pizza. Prý jsem si objednávala „dvacet pětku“, namítá číšník. Fakt si nepamatuji, jaké číslo na jídelním lístku uvedená pizza měla, ale byla to pizza, to nezapomenu ani po čtyřiceti pěti minutách. Jelikož nás nelákala vyhlídka dalšího čekání, Theo souhlasil, že sní těstoviny – i když, jak jsem říkala, není to zrovna jeho oblíbené jídlo.

Těstoviny pozůstávali z těstovin (co není nijak překvapivé) a rajčatové omáčky, takové ty z konzervy. V omáčce plavaly asi tři krevety, ty malilinké, též z konzervy. V naší závodní jídelně bývají někdy dny tématické kuchyně (Italské dny, nebo právě probíhající Dny tradičné české kuchyně), a jednou to byla kuchyně Středomořská, v rámci které nabízeli i spagety s mořskými plody. Též to byly těstoviny s rajčatovou omáčkou a na nich mušle, které byly též z konzervy, ale alespoň voněly – v nejširším smyslu - mořem. A stály i s polévkou šedesát devět korun. A nemuselo se na ně vůbec čekat. Tak tyto těstoviny ničím nevoněly a podle mě se daly uvařit za deset minut.

Nikoho nepřekvapí, že těstoviny s mořskými plody byly na jídelním lístku to nejdražší. Jelikož jsme po těch čtyřiceti pěti minutách byly již hladoví jak vlci, těstoviny jsme snědli a tedy i zaplatili. Nikoho nepřekvapí, že číšníkovi jsme spropitné nedali –překvapilo to ale jeho. Tak snad jej alespoň nepřekvapí, že do té restaurace již nezajdeme.

Abych byla spravedlivá, stalo se nám v Americe, že jsme vylili v restauraci pivo, a paní servírka nám donesla mokrý hadr, abychom si to po sobě uklidili. A též se mi stalo v MacDonaldu na silnici D1, že jsme vylili Fantu (ano, pořád něco vylíváme, měli bychom si na to dát pozor), a slečna vyběhla od pultu, rozlitou Fantu utřela a nabídla nám bez platně a bez toho, abychom ji o to prosili, Fantu novou. To jenom, abych to zakončila optimisticky. MacDonaldy jinak moc nemusím, ale do tohoto se ráda vrátím.

 

Svetlana Žuchová

TeplíkMoje řeč!08:2519.11.2010 8:25:13
MilanDo prázdné hospody nikdy nechoďte.15:3316.11.2010 15:33:05
lunicA nemohla byste v rámci reklamy15:0616.11.2010 15:06:18
Jiří HermánekJá tedy s úklidem moc zkušeností nemám, ani na vojně13:0716.11.2010 13:07:12

Počet příspěvků: 5, poslední 19.11.2010 8:25:13 Zobrazuji posledních 5 příspěvků.

Svetlana Žuchová

Svetlana Žuchová

"Bücher, hat der Dichter Jean-Paul einmal bemerkt, sind dickere Briefe an Freunde."

Čeština není můj rodný jazyk, proto se omlouvám za chyby!

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy