Setkání s policií nebo nástrahy nedělních parkovišť

úterý 15. březen 2011 18:33

Říkám hned na začátku: Nestěžuji si. Jenom nevím, co si o chování příslušníků policie myslet.

Theo, v Česku úplně legálně žijící a zaměstnaný Američan, a já se v jednu neděli před odjezdem z města zastavíme v nákupním centru, ve kterém je otevřená pošta. Máme v plánu úplně jednoduchou operaci, totiž poslat dopis, proto usoudím, že nemusíme na poštu chodit oba, ať Theo čeká venku na parkovišti v autě, já jsem za chvíli zpátky.

Pošta je prázdná, podám dopis a vracím se zpátky. Trvá to asi tak deset minut. 

Již z dálky vidím, že při našem autě se něco děje. Theo je před autem, při něm stojí nějací dva chlápkové, snad něco sepisují, a jelikož Thea znám už nějaký ten rok, vidím hned, že je vyplašený. Hned mi napadlo, že nám asi někdo naboural do auta, klíče od našeho mám v ruce já, Theo je tedy na první pohled nevinný. Vůbec se netěším, spěcháme, nechce se mi řešit vypisování formulářů ani dohadování, čí to byla vina (přesto, že, jak říkám, naše auto tam jenom stálo, ale kdo ví, co koho napadne).

Theo mě uvidí a zdálky říká: Tihle dva mě napadli.

Tak toto je to, co jsem viděla na vlastní oči já. Teď vám řeknu, co jsme viděli a slyšeli každý zvlášť:

Theo: Vystoupil z normálně legálně zaparkovaného auta na parkovišti před nákupním centrem. Za bílého dne, asi ve 4 odpoledne. Přišel k němu nějaký muž a chtěl po něm cigaretu. Theo odmítl. Muž se ale nedal a žádal cigaretu dál. Theo si řekl, že na jedné cigaretě nesejde, chtěl mít klid a dal mu cigaretu. Muž s cigaretou odešel. Konec První kapitoly.

Druhá  kapitola:  K Theovi přiběhnou dva chlápkové a něco na něj česky křičí. Theo nerozumí. Chlápkové jej přitisknou k autu, ruce mu opřou o kapotu a jeden vytáhne nějakou legitimaci, která vypadá, jako že si ji vytiskl doma na počítači. Theo se snaží bránit, cítí se přepaden. Chlápkové mu šátrají po kapsách a lámaně anglicky žádají, aby jim dal doklady. Theo stále ještě stojí s rukama opřenýma o kapotu auta a má pocit, že jej chtějí okrást. Vzpírá se cokoliv jim dát, pas je snad to nejcennější, co zde má. Nakonec pochopí, že nemá cenu se zdráhat, i za cenu, že svůj pas nikdy víc neuvidí. Chlápkové mu dovolí vybrat z batohu pas, ve kterém listují. Tu přicházím já.

První věta, kterou od vystrašeného Thea slyším: Tihle dva mě napadli.

Jsem lvice chránící ne sice  svoje mládě, ale svoje teritorium, rozčileně se ptám, co se děje, jestli mám zavolat policii. Ptají se mě, jestli mluvím česky a viditelně se jim uleví. Chlápkové skutečně vypadají, že je na ně potřeba zavolat policii, jeden má v uchu náušnici (nic proti mužům s náušnicí, jen říkám), oba jsou v šusťákových bundách (detto). Jeden z nich vytáhne tu legitimaci, o které později Theo řekl, že vypadala jako stáhnuta z internetu. No dobrá, já (jakž-takž) mluvím a čtu česky, tak to přečtu lépe, je ale pravda, že kousek papíru v ušmudlaném umělohmotném obalu zrovna důvěřivě nepůsobí. Přesto všechno chlápkové tvrdí, že oni jsou policie a já jim to tedy uvěřím. Není to ale jenom ta náušnice a šusťákový oděv, i projev mají jako účastníci okresního sjezdu nevím čeho (nechci se nikoho dotknout). Tvrdí, že tuto vedle vykradli někomu autu a bylo prý hlášeno, že podezřivý z krádeže tuto pánovi něco dával. A že je taky podezřivé, že zde jenom tak postává na parkovišti. Že nevěděli, že je zde se mnou, říkají již trochu omluvně. A že Theo jim nechtěl dát doklady, tak jim to přišlo ještě víc podezřivé. A že mu řekli: „Dej doklady“, ale on nedal, tak co měli dělat.

Následuje lingvistická debata o tykání a vykání. Já totiž ještě stále s vervou medvědice tvrdím, že s Theem husy nepásli a ať mu prosím vykají, oni mi zase vysvětlují, že v angličtině, pokud vědí, se nevyká, že mi to jenom říkají a tak. Potom demonstrují své znalosti angličtiny edukací Thea o tom, že příště, když jej policie požádá o doklady, má jim je bez odmlouvání dát, přičemž se mě průběžně ptají na různá slova, například jak se řekne „spolupracovat“? Že by se omluvili, to ne.

Potom jsme všichni spokojení, Theo dostane zpátky svůj pas s platným vízem k přechodnému pobytu v krajině, kde platí daně, a každý jedeme svou cestou. Konec druhé, závěrečné kapitoly.

A teď: Nechci být nespravedlivá. Chápu, že: Policie měla podezření, že Theo spolupracuje s vykradačem aut a předpokládala, že jako s komplicem zloděje nemá smysl s ním jednat v rukavičkách. Už mi auto vykradli, sdílím hněv všech okradených a vím, že byste pachatele v tu chvíli nejraději zbili vlastnoručně. Chápu, že policie měla obavu, že komplic zmizí, jakmile mu na to dají čas. A chápu též, že policie se v terénu musí maskovat, a kdyby pánové měli nažehlené uniformy, asi by na místo činu ani nemuseli chodit. Chápu, chápu, chápu.

(Chápu též všechny, co zastávají názor, že cizinci zde žijící by se měli naučit zdejší řeč, jenom prosím o toleranci ve jménu nás všech, kteří se taky někdy pohybujeme i delší dobu přebýváme v krajinách, kterých řečí nemluvíme.)

Ale nechápu že: Je podezřivé stát při otevřeném autě na parkovišti ve 4 odpoledne. Že k člověku, kterse této nepřístojnosti dopustí, může jenom tak zčista jasna přiběhnout policie, opřít jej o auto a prohledat mu kapsy. Že potom, co se situace objasní a vysvitne, že šlo o omyl, se policie neomluví. Protože Theovi se nikdo neomluvil, jenom mu pánové policisti vysvětlili, aby příště koukal poslouchat.

Jak jsem řekla, nic se nestalo. Stalo se akorát to, že někomu vykradli auto, a my jsme si z toho odnesli ponaučení, že auto můžou vykrást i na plném parkovišti v neděli ve 4 odpoledne. A dilema, jestli by se předci jenom příslušníci policie neměli chovat jinak.

 

Svetlana Žuchová

Svetlana ŽuchováSouhlasím s tím,07:1717.3.2011 7:17:52
EdaTo mohlo dopadnout daleko hůř.22:1716.3.2011 22:17:22
Jiri PolivkaV Theove zemi to byva horsi20:4716.3.2011 20:47:00

Počet příspěvků: 3, poslední 17.3.2011 7:17:52 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.

Svetlana Žuchová

Svetlana Žuchová

"Bücher, hat der Dichter Jean-Paul einmal bemerkt, sind dickere Briefe an Freunde."

Čeština není můj rodný jazyk, proto se omlouvám za chyby!

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy